.Olympiáda draků

Také bych to mohla nazvat „Buď-anebo“. To proto, že se termín letošní drakiády přesouval týden po týdnu. Stav nerozhodně. Poprvé, v krásném záři, přišly bacilky a snad všichni nám onemocněli. A pak to šlo ráz na ráz s počasím, vždy na víkend déšť. Sledování předpovědi poukazovalo na jakési zlepšení, tak jsem řekla „jdem – tedy spíše – „jdu do toho!“ Trocha dobrodružství a napětí, jak to výjde. Ale už žádné další odkládání. Je naprosto chápající, že v podmračivém počasí, kdy skoro celé dopoledne mrholilo, se na odpolední slet nikdo chystat nebude. Stačí se podívat z okna. Ale já tam viděla vítr a v očích našich dětí to těšení. Zase! Možná proti logice všech jsme se sbalili a vybaveni teplým oblečením, čajem, dobrůtkami, dárečkami a hlavně elánem, jsme vyrazili. Modlila jsem se, ať nám Pán dá strávit krásné odpoledne na kopci.

Lidičky, parta nadšenců na kopci vytáhne draky a ty lítají! Tak krásně lítají! A my taky, jako draci na zemi. Já byla, jak dítě. Nadšená, že i mě to lítá. Všem dětem i dospělákům to lítalo. Pro zpestření dostaly děti balónky, namalovaly si je a některé jsme poslali jako psaníčko drakovi Ariel. Paráda! A pak, když jsme spapkali všechny vynikající zásoby, přišlo slavné předávání diplomků, sladkých odměn, čokoládových medajliček.

Možná nás byla jen hrstka, ale tak náramně jsme si to odpoledne užili. Nepršelo, vítr foukal. Podívejte se na to! A za rok, třeba už v září, taky přijďte   Jíťa

Fotky-Olympiáda draků 24. 10. 09

PŘESUNUTO na 24. 10.! Volejte na tel: 604725263  (Dobrůtky na děti čekají…)

Maskáčová párty

V pátek 18. září jsme zahájili „srdíčkovskou sezónu“ pro letošní školní rok 2009/10. Bojové líčení mohlo prozradit, že jsme se vydali na cestu do tmavého japonského vězení (ovšem jen jako), kde se začíná příběh válečného pilota Jakea…  Mohli jsme si vyzkoušet, jak asi chutnala tzv. vězeňská svačinka, vyrobit si vlastní letadlo a proletět se s ním v letecké soutěži, nafouknout co největší bublinu z dobrých sladkých žvýkaček, proběhnout se s pejskem Samanthou od Ľubka a Martiny, kteří tuto akci vymysleli.  Bylo to krásné nejen „maskáčové“ odpoledne. Užili jsme si nejen her, ale také jsme mohli slyšet jeden skutečný příběh…

Fotky

To bylo srdíčkovské zábavné odpoledne na rozloučenou v tomto „školním roce“ 2009. Motivem nám byl nápis: Radost, která hned tak nepraskne – radost, kterou dává Ježíš. Sešli jsme se v úžasném počtu. Děti byly neustále obdarovávány. Zmínkou: dostaly diplomy a k tomu kornout s dobrůtkami-překvapením, balónky, papírová veselá srdíčka, vyráběli jsme si společně na památku symbol Srdíčka ze samotvrdnoucí hmoty. S tetou Míšou jsme zahrály „živé divadlo“ O mravenečkovi, kdy ona před tím vyprávěla také pohádku. Zpívali jsme, chválili Boha, tancovali. Dobře jsme se měli. My s tetou jsme byly obdarovány tím nejkrásnějším, co pohladí, veselými úsměvy a rozzářenými očičkami. A abych nezapomněla, takovou třešničkou na dortu byla společná „pizza večeře“ mňam Přeji krásné prázdniny 2009 všem našim ratolestem, rodičům pod Boží ochranou a s požehnáním.

19. 6. 2009 Balónková párty

Děti s maminkami a tatínky z klubu Srdíčko se 12. 6. vydaly na indiánskou stezku. Každé dítě dostalo čelenku a muselo si vymyslet to správné indiánské jméno, nejoblíbenější bylo pírko hodně barev, např. červené pírko, růžové pírko, duhové pírko apod., pak taky silný medvěd, modrý obláček a náčelník Apačů.S dětmi jsme šly vytyčenou trasou a sledovali stopy, které byly různě ukryté v terénu. Děti s nadšením plnily úkoly a při nalezení ukrytého úkolu vydávaly hlasitý indiánský pokřik. Cílem cesty byla zahrada rodiny Vaškových,  táborák s buřty. I na zahradě plnily děti spoustu úkolů, jako třeba střelba z luku a kuše a hlavně sběr třešní. Taky jsme se všichni pomalovali válečnými barvami. Myslím, že jsme spolu strávili krásný čas, zazpívali si nějaké písničky, jak nás má Bůh rád a jak bezvadně nás Bůh stvořil. Každý si na závěr vyrobil svůj malý totem. Díky Bohu i počasí nám jakžtakž přálo, jen malinko sprchlo, i když hned kousek v Kopřivnici padaly kroupy a byla tam pěkná průtrž mračen. Díky Bohu!

12. 6. Indiánskou stezkou

Rychlý komentář k tajemnému výletu

Splácím malý dluh, cesta časem zpět… Je pátek 24. dubna a my se vrátili nadšeni a příjemně unavení z tajemného výletu. A stálo to za to.  Do poslední chvíle jsem pořádně nevěděla, jestli se výlet uskuteční, protože počasí bylo hodně vrtkavé. Všechno začalo srazem před ZŠ Npor. Loma, kde jsem „beránkům a ovečkám „rozdala mapku. A, pozor na vlky! V našem případě auta, cyklisti a podobná nebezpečenstva. Tajemná mapka nám ukazovala směr, kudy jít, kde se zastavit na pěti stanovištích a plnit určité úkoly.  Na konci cesty, na kopci za městem, jsme si zahráli veselé i napínavé  hry a našli jsme poklad! Během chvilky jsme se všichni ocitli v reji bublin, protože tím pokladem byly hlavně bublifuky a nějaká mňamka. Při zpáteční cestě jsem vybrala jedno místo, jako oltář, kde kdo chtěl položil dar z přírody Pánu Bohu, někdo jako dárek pro někoho, koho má rád z rodiny. A tak jsme prožili zase jeden krásný den s dětmi, maminami, s Bohem.

Tajemný výlet

V sobotu 18. dubna se bude konat „odpoledne a večer chval“ ve sborové budově od 16 hodin. Těšíme se a přejeme požehnaný dník.

Dětský karneval je za námi. Odpoledne plné zábavy a her, nových her s dospěláky (, jak si to pochvalovali!). Zaznělo biblické „slovíčko“ pro děti o stvoření, protože největším malířem, který všechno kolem nás krásně namaloval je Pán Bůh. Děti dostaly medaile, které byly zároveň soutěžní, spousty bonbónků nejen za namalované obrázky, které zdobily hlavní sál a drobný dáreček magnetek třeba na ledničku, nafoukly a namalovaly si krásně balónky, zahrály hry na chůdách, házení papírových kouliček, malování kamaráda…, vytancovaly se a přece na konci křičely: „Nejsme unavení!“ Zakončili jsme nálepkovou tombolou. To je aktuální záliba všech dětí v okolí, sbírání nálepek. Bylo toho tolik, že na některé hry se nedostalo, takže, děti, těšíme se při další příležitosti mezi námi zase AHOJ!